Jen si tu odložím...
...sonet od Maglora, aby mi nezapadl.
---
---
Pověz mi, bratře, kdy nemoc mě opustí,
rány se zahojí a jizvy zmizí?
Pověz mi, bratře, kdy setkám se s radostí,
v domě svém nebudu cizí?
Pověz mi, bratře, kdy proudy slz ustanou,
srdce se uzdraví a duše zcelí?
Pověz mi, bratře, zda stojíme před branou,
nebo jsme do ní už vjeli?
Smrt je dar, bratříčku, my jsme ho nehodni,
nám není určena milostná prázdnota,
touha po poslední z cest.
Do Síní čekání vstoupit se rozhodni,
já však mám v paměti prokletí života,
pokorně přijmu svůj trest.